Vážení rodiče, milí žáci,

jednou z novinek letošní pololetní klasifikace je zavedení tzv. kriteriálního hodnocení. Dovolte mi, abych se v následujících řádcích pokusil vysvětlit,v čem nám může tento nástroj pomoci.

Kriteriální hodnocení (pro které používáme zkratku KRH) není revoluční novinkou, je to spíše evoluce, která odpovídá současným nárokům na podobu a pojetí výuky na ZŠ Partyzánská. Dlouhodobě si uvědomujeme omezenost klasické známky, která je sice pro všechny srozumitelná, ale nepřináší v plném rozsahu zpětnou vazbu žákovi o jeho práci. V čem tedy limity známky na vysvědčení ? 

• známka hodnotí výsledek žákovy práce, nedokáže ale popsat všechny oblasti, které jsou pro důležité (např. hodnotit aktivitu známkou je komplikované a nepřesné, zároveň tak popsat úroveň komunikace, spolupráce v týmových aktivitách, sebeprezentace, pracovní nasazení apod.)
• známka hodnotí celkový výsledek práce, nedokáže ale vytyčit oblasti, které jsou silnou nebo slabou stránkou v žákově práci
• známka na vysvědčení se zpravidla opírá o aritmetický průměr, který by však měl být jedním z pomocných kritérií, nikoli kritériem zásadním
• výsledná známka může být výrazně ovlivněna (ne) úspěchem v klíčových testech, zkoušení apod., čímž ve své podstatě dojde ke zkreslení práce žáka za hodnocené období

Těmito a podobnými myšlenkami jsme se začali intenzivně zabývat před 2 lety, kdy předmětové komise a metodická sdružení vytvořily koncept, ze kterého vznikla tabulka (viz. příloha k tomuto článku). Uvědomili jsme si, že se metody, formy i požadavky na práci žáků mění, jediné, co však zůstává neměnné, je hodnocení...

Nikoli! Neradi bychom, aby vznikl mýtus o tom, že na Partyzánce zrušíme známkové (sumativní) hodnocení. Známka je pro žáky, rodiče i učitele srozumitelná a má svůj význam - je přehledná, je cenná v případě, že hodnotíme výsledky práce, nikoli to, jakým způsobem žák k těmto výsledkům dojde. Zavedením kriteriálního hodnocení chceme rodičům i žákům přinést podrobnější informaci o průběhu vzdělávání. Zároveň také nerušíme klasické vysvědčení, kriteriální hodnocení se stane jeho přílohou.

KRH se zaměřuje na 4 základní oblasti, které jsou zásadní a klíčové v žákově výkonu: 

• OVLÁDNUTÍ UČIVA - de facto zahrnuje oblast zvládnutí teorie
• APLIKACE VĚDOMOSTÍ - je kompetence, která vede k tomu, aby žák uměl teorii použít a uplatnit v praxi
• ZÁJEM O UČENÍ - zahrnuje osobní přístup, domácí přípravu, plnění zadaných povinností apod.
• PREZENTACE A KOOPERACE - oblast odrážející žákovu dovednost prezentovat výsledky své práce, spolupracovat s ostatními, podílet se na strategii k hledání řešení problémů apod.

Ve své podstatě získává žák cenné informace v těchto oblastech a může si stanovit cíle, jak dosáhnout posunu ve své práci, případně, v jaké oblasti má rezervy. To mu klasická známka nepoví...

KRH tedy nabízí:

• Žákovi – zpětnou vazbu o jeho výkonu, analyzuje jednotlivé oblasti, nabízí prostor, jak se zlepšit v další práci
• Rodiči – vysvětluje hodnotu známky, interpretuje známku, nabízí prostor pro komunikaci s učitelem, na jakou oblast se zaměřit, kde je třeba hledat pomoc a podporu
• Učiteli – nabízí prostor pro uvědomění si složky žákova výkonu, nabízí prostor pro zohlednění dalších oblastí hodnocení výkonu žáka, které nelze známkou hodnotit

Nemělo by. Ve zvolené formě (tabulka KRH) vidí žák i rodič hodnocení jednotlivých oblastí, které interpretují celkovou známku. Žák tedy ví, z čeho se známka skládá. Zároveň nepřehlížíme aritmetický průměr, který je výsledkem dílčí průběžné klasifikace. Může však dojít k rozdílnému hodnocení v jednotlivých oblastech, např. 

• OVLÁDNUTÍ UČIVA - žák zvládá výborně (hodnoceno známkou 1), perfektně ovládá poučky, vzorce nebo pravidla
• APLIKACE VĚDOMOSTÍ - žák ovládá průměrně (hodnoceno známkou 3) - žák má potíže uplatnit pravidla v praxi, nedokáže samostatně řešit zadané úlohy, jeho řešení vykazují větší chybovost apod.

Jak jsem již předeslal výše, myšlenkou zavedení KRH jsme se zabývali dlouhou dobu před tím, než vypukla současná složitá situace. Ta nám však pomohla urychlit celý proces zavedení tohoto způsobu hodnocení. Letošní pololetní vysvědčení tak bude premiérové, ke kterému budeme vybraným ročníkům vydávat přílohu s kriteriálním hodnocením, a to dle následujícího klíče:

• 1. - 3.třídy -  předměty ČJ, MAT, PRV
• 4. - 5.třídy - předměty ČJ, MAT, PŘ, VL
• 9.třídy - ČJ,M, AJ, NJ, D, Z, PŘ, CH, F

Vedení školy si uvědomuje, že jsme stále v procesu zdokonalování výsledné podoby KRH a že je potřeba nadále na celém systému pracovat tak, aby dokázal poskytnout všem žákům přesnou a účinnou zpětnou vazbu jeho práce. Původní záměr počítal s postupným zaváděním od 1.stupně, což současná situace změnila. Také vzhledem k tomu, že 2. stupeň má s on-line vzděláváním (kterým jsme pracovali většinu pololetí) větší zkušenost, mají rovněž pedagogové širší podklady pro klasifikaci. Zároveň chceme, aby se se zvoleným způsobem hodnocení seznámili sami žáci a využívali ho také jako nástroj sebehodnocení. Je naším cílem, aby se KRH stalo nedílnou součástí hodnocení všech ročníků již v závěrečném vysvědčení šk.roku 2020/2021.

9. ročníky jsme zvolili z toho důvodu, že jim KRH může pomoci v rozhodování o typu školy, na kterou si budou podávat přihlášku ke studiu. Zároveň jim může pomoci odhalit silné a slabé stránky v jejich výkonu, což může být prospěšné vzhledem ke středoškolskému studiu.

Známky jsou nedílnou součástí našeho vzdělávání, jsou s tímto procesem spojeny pevně a téměř nerozlučně. Známky přináší mnohdy radost, jsou stimulem a motivací, zároveň však mohou být stresorem, demotivačním faktorem.... Jako učitel vedu své žáky k tomu, aby se mě po testu či jakékoli jiné práci v hodině neptali, zda je to na známky, ale aby v sobě našli potřebu ptát se - jak mohu odstranit své chyby, v čem mohu být lepší? Zavedení kriteriálního hodnocení jako součást výsledné (pololetní či závěrečné) klasifikace toto zcela nezmění, ale může nám v řadě oblastí pomoci. 

Mgr. Karel Minařík, ředitel školy

 

Soubory