Minulý týden v pátek bylo u nás ve škole mnoho věcí jinak. 

Každý, kdo vcházel ráno do budovy, se nejdříve tak trochu udiveně zarazil hned u dveří. Prostorem zněly skladby pro saxofon a klavír v podání Hanky Jeřábkové a Kryštofa Šulce. Děvčata ze šestých tříd a zástupci žákovského parlamentu pak společně přivítali své učitele a učitelky a každému z nich věnovali čtyřlístek s poděkováním za jejich práci. Učitelé den předtím slavili svůj svátek a zástupci žákovského parlamentu se rozhodli, že jim při této příležitosti zpříjemní páteční den a na chvíli si s nimi vymění role.  Svůj nápad přednesli ve třídách a vyzvali své spolužáky, aby se do akce též zapojili. Mnohé děti  této  příležitosti rády využily a výsledkem byl den plný nečekaných situací a překvapení, o čemž svědčí následující postřehy:

„Pochopil jsem, že učitelé to mají těžké a musejí mít pevné nervy.“

„Je obtížné si k dětem najít tu správnou cestu, aby byly spokojené obě strany.“

„Nejtěžší bylo zklidnit si třídu, získat si respekt, aby mě žáci poslouchali.“

„Nebylo pro mě lehké vymyslet hodinu tak, aby všechny zaujala a aby se mnou spolupracovali.“

„Mám radost, že se nám podařilo vzájemně se vůbec domluvit a spolupracovat.“

„Máme radost z toho, že jsme měli možnost učit.“

„Mám radost z toho, že se mi jednou podařilo uklidnit třídu.“

„Líbilo se mi, že nám učitelé nemluvili do toho, jak učíme.“

Jednodenní výměna rolí žáků a učitelů byla podařenou akcí, kterou jsme jistě nerealizovali naposled. Zkusit si alespoň na chvíli roli „z druhé strany“ a vyzkoušet, co její naplnění obnáší- to pro obě strany otevírá prostor pro sebepoznání.

Za koordinátorky ŽP Mgr. Ivana Vobořilová

Fotografie