Žákovský parlament je jedním z nástrojů, který napomáhá k rozvoji občanského vzdělávání (demokratické kultury) ve společnosti. Snaží se rozvíjet u žáků jejich dovednosti. Cílem je rozvoj jednotlivých kompetencí týkající se především osobnostní, sociální výchovy a kompetencí občanských. Přispívá ke zlepšení vztahů mezi samotnými žáky (mladšími i staršími), mezi žáky a pedagogy, mezi školním a veřejným prostorem. Snahou je vést žáky k zodpovědnosti, komunikaci, spolupráci, prosociálnosti a participaci v rámci školy a jejího nejbližšího okolí. Žáci se učí pojmenovávat problémy v jejich okolí, prezentují nápady, jejichž smysl obhájí a vysvětlí ostatním. Rozvíjí svou kreativitu, učí se samostatnosti i spolupráci, respektu i toleranci, hledají cesty ke kompromisu.
Každá třída (vyjma kromě 1. 2. a 3. ročníků) si v řádných volbách do ŽP zvolí dva zástupce, kteří se stávají „hlasem třídy“ a pravidelně se setkávají s ostatními „parlamenťáky“ na schůzkách. Jejich průvodci jsou koordinátoři žákovského parlamentu (KooŽP).
Žákovský parlament se snaží o:
- rozvoj schopností, dovedností, kompetencí žáků
- zlepšení vztahů na škole, otevřenosti
- navázání spolupráce: škola – jiná instituce (další škola, městský úřad, komunitní centra, DPS, azylové domy apod.)
- učení se naslouchání, respektu a kompromisu
- učení se zodpovědnosti a samostatnosti
- rozvoj komunikačních dovedností (prezentaci výsledků práce, schopnost vyjednávat a zařizovat)
- možnost spolupráce a pomoci (nejen v prostorách školy, ale s přesahem)
- dát prostor žákům všímat si problémů a navrhovat reálná řešení
- navázání nových vztahů mezi žáky (kamarádství, zábava)
- podnícení k prosociálnímu chování (Dělám věci pro, že je chci udělat, cítím to tak, nikoli z povinnosti.)
- umožnit žákům realizovat se (být kreativní)
- realizaci vlastních akcí (které pomohou, nebo pobaví)
- informování ostatních, co se dělo, děje a bude dít
- získání důvěry na straně dospělých i dětí
